Botanická charakteristika
Cuketa (Cucurbita pepo) patří do čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) a její masitý plod je z botanického hlediska nepravou bobulí. Cuketě se v italštině říká zucchini, což v doslovném překladu znamená „malá dýně“. Cuketa se řadí mezi plodovou zeleninu.
Plody cukety jsou většinou tmavě až světle zelené, částečně pruhované nebo i světle strakaté. Jen zřídka se vyskytuje světlá barva slupky, jako je žlutá nebo krémově bílá. Plody mohou dosahovat délky až 40 cm, z kulinářských důvodů se však sklízejí cukety menší velikosti. Pro cuketu je typická její šestihranná stopka.
Živiny, vitaminy a minerály
Cuketa je obzvláště ceněna pro svůj obsah vápníku, hořčíku, železa, vitaminů skupiny B, vitaminu A (provitamin A) a vitaminu C. S přibližně 19 kcal na 100 g je cuketa velmi nízkokalorickou a lehce stravitelnou zeleninou. Díky vysokému obsahu vitaminů a minerálů se stala důležitou součástí zeleninových jídel.
Látky obsažené v cuketě | Na 100 g jedlé části | Látky obsažené v cuketě | Na 100 g jedlé části |
---|---|---|---|
Energie (kcal) | 19 | Vápník (g) | 30 |
Tuky (g) | 0,4 | Vitamin B1 (mg) | 0,2 |
Bílkoviny (g) | 1,6 | Vitamin B2 (mg | 0,09 |
Sacharidy (g) | 2,2 | Vitamin B3 (mg) | 0,4 |
Vláknina (g) | 1,1 | Vitamin B6 (mg) | 0,12 |
Hořčík (mg) | 18 | Vitamin C (mg) | 16 |
Železo (mg) | 1,5 | Vitamin A (µg) | 37 |
Využití v kuchyni
Cuketa má neutrální nebo mírně ořechovou chuť, proto v kuchyni nachází všestranné využití jako lehce stravitelná plodová zelenina. Rozsah využití je opravdu široký: od pikantních pokrmů až po sladkosti. Cukety lze konzumovat i syrové – ať už jako součást salátů, nebo jako zdravou alternativu ke křupkám, chipsům apod., třeba s nějakým dipem. Vařené nebo pečené cukety jsou oblíbenou přísadou do různých zeleninových pokrmů. Cukety lze však velmi dobře kombinovat i s masem nebo rybami. Za zvláštní pochoutku jsou považovány plněné cuketové květy: před přípravou je však potřeba odstranit stonek, květní kalich a tyčinky. Jako náplň lze použít zeleninu, sýr nebo mleté maso.